Antonín Vrzala
Datum narození: 23.10.1941Místo narození: Zlín
Datum úmrtí: 30.03.2024, Zlín
Adresa: Svatopluka Čecha, Zlín
Jméno otce: Antonín Vrzala * 2.8.1918, Pohořelice ▪ † 27.5.2007, Pohořelice
Jméno matky: Anežka Vrzalová r. Řezníčková, * 23.2.1920, Nedachlebice ▪ † 24.6.1999, Zlín - nemocníce
Parte
Životopis
ANTONÍN VRZALA
1941 - 2024
Rodina Vrzalova žije v Pohořelicích již několik generací. I přes to, že většinu svého života prožil ve Zlíně, byl Antonín srdcem i duší Pohořelák. Narodil se 23. října 1941 jako nejstarší ze čtyř sourozenců a jméno dostal po tatínkovi. Maminka Anežka pocházela z Nedachlebic, tatínek se narodil a celý život prožil v Pohořelicích. Dlouhá léta pracoval ve Slavii v Napajedlích jako kontrolor. Maminka, když děti odrostly, jezdila za prací do Zlína do Svitu. O všechny čtyři děti se rodiče starali vzorně a Tonda jako nejstarší doma hodně pomáhal. Raději než školu a domácí povinnosti měl ale balón a každou volnou chvilku si venku čutal s kamarády. Tento koníček ho pak provázel celý život, když v pozdějších letech hrál aktivně kopanou za TJ Sokol Pohořelice a pak působil i jako trenér.
Málokdo by fotbalovou múzou políbeného kluka ale hledal také v kostele. A přece Toník našel zalíbení ve víře a dlouho dělal panu faráři v pohořelickém kostele ministranta. Postupem času ale tuto cestu opustil, víru si však zachoval.
Po základní škole se vyučil ve Zlíně soustružníkem a této profesi se pak věnoval celý svůj pracovní život. A je úctyhodné, že zůstal od počátku až do důchodu u jedné firmy, a to ZPS Zlín. Zde si získal hodně přátel mezi spolupracovníky a kolegy nejen pro svou poctivou práci, ale i kvůli veselé a přátelské povaze. Nezkazil žádnou legraci a rád se zasmál. Na druhou stranu bylo-li potřeba, dokázal vždy podat pomocnou ruku.
V Pohořelicích na taneční zábavě se Tonda poznal s Marií, to ale ještě nevěděl, že si ji později vezme za manželku a stráví s ní celý svůj život. Děvče nebylo ale místní, svůj rodný dům mělo až v Nedašově, odkud je blíž na Slovensko než do Pohořelic. V té době už měl po vojně, kde sloužil jako řidič, a tak mohl za svou milou jezdit do Nedašova na motorce. Jezdil za ní, chodili spolu tancovat, a když jeho Maruška zjistila, že tancuje dobře a rád si i zazpívá, měla jasno. Své „ano“ si řekli 24. října 1964 v kostele ve Zlíně a nikdy ho nezrušili, zůstali spolu téměř 60 let.
Rodinný život je vždy velká změna a zodpovědnost, zvlášť když přijdou děti. Jako první se narodila dcera Lenka a po čtyřech letech pak syn Hynek. Svůj čas dělil Antonín mezi práci, rodinu, stále oblíbený fotbal a postupně se přidal ještě další velký koníček, a tím bylo chození do lesa na houby. Jeho oblíbeným rajonem byly lesy u Vlčkové, kde se se svým spolupracovníkem Karlem Minaříkem předháněli, kdo těch hub donese domů víc. A někdy jich bylo tolik, že už je doma všichni kromě něj odmítali jíst.
Tonda měl taky rád turistiku, nachodil spoustu kilometrů v Tatrách, jakož i v jiných koutech Čech, Moravy i Slovenska. Doma jezdil rád na kole - do práce, na Vlčkovou na houby, jezdil i do Pohořelic na fotbal - hrát i trénovat. Za své dlouholeté působení na hřišti dostal v roce 2009 pamětní list od TJ Sokol Pohořelice.
Do posledních dnů mu stáli po boku vedle manželky a dětí i dva vnuci, dvě vnučky a také čtyři pravnoučata.