Úvodníky

K prázdninovému zamyšlení

Tajemství Vtělení

(z kázání sv. Petra Chryzologa, biskupa a učitele Církve)

Když Panna počne, panna porodí a zůstane pannou, je to něco neobyčejného, je to zvláštní znamení; neodpovídá to normálnímu řádu, ale moci Boží; je to dílo Stvořitele, ne lidské přirozenosti; není to něco obvyklého, ale zcela jedinečného; je to něco božského, ne lidského. Narození Kristovo nenastalo přirozeným během událostí, ale všemohoucností Boží. Bylo to tajemství lásky, obnovení spásy lidského pokolení. Ten, který bez narození z nedotčené hlíny učinil člověka, Svým narozením sám Sebe učinil člověkem z nedotčeného těla; Ten, který se nezdráhal k našemu stvoření použít hlínu, nezdráhal se ani použít tělo k našemu obnovení. A tak to, že se nalézá Stvořitel ve Svém tvorstvu, Bůh v těle, je poctou pro tvorstvo a není nedůstojné Stvořitele.

Člověče, proč se tak málo ceníš, když jsi tak drahý Bohu? Proč se sám tak zneuctíváš, když ti Bůh prokázal takovou poctu? Proč se ptáš, z čeho jsi učiněn, a neptáš se, k čemu? Což není celé toto obydlí světa, které vidíš, stvořeno pro tebe? Pro tebe se šíří světlo, aby zahnalo temnoty, pro tebe má své místo noc, pro tebe je odměřen den; pro tebe různě září na nebi slunce, měsíc i hvězdy; pro tebe je země plná krásných květů, stromů a ovoce; pro tebe je stvořeno obdivuhodné množství živočichů ve vzduchu, na poli i ve vodě, aby smutná osamělost nekazila radost z nového světa.

A tvůj Stvořitel vymýšlí, co by k tvé poctě ještě přidal: Vtiskl do tebe Svůj obraz, aby tento viditelný obraz zpřítomňoval na zemi neviditelného Tvůrce, a učinil tě ve věcech pozemských Svým zástupcem, abys spravoval na místě Božím tak veliké bohatství světa. A Bůh s láskou přijal za Své, co Sám v tobě stvořil, a chtěl být skutečně viděn v člověku, v němž chtěl být předtím viděn jako v obraze; a tak se Sám stal skutečně člověkem, jehož chtěl mít předtím Sobě podobného.

Narodí se tedy Kristus, aby porušené lidské přirozenosti Svým narozením znovu dal neporušenost. Stává se dítětem, nechá se krmit, prožívá různá období lidského věku, aby znovu nastolil jediný věk dokonalý a trvalý, který On sám stvořil. Je člověkem, aby člověk už nemohl padnout; tomu, kterého stvořil k životu pozemskému, dává nyní nebeský život; v tom, jemuž vdechl ducha lidského, probouzí božského ducha. A tak celého člověka pozdvihuje k Bohu a nenechává v něm nic, co patří k hříchu, ke smrti, k strasti, k bolesti a k pozemskosti. To nám dává náš Pán Ježíš Kristus, neboť On s Otcem v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje nyní i vždycky i po věčné věky věků. Amen.

(z Denní modlitby Církve)

 

Od 17. března t. r. (výročí mučednické smrti sv. Jana Sarkandera) se společně připravujeme na SARKANDEROVSKÝ JUBILEJNÍ ROK 2020 (400 let od jeho umučení, 25 let od svatořečení). 



<<  Návrat
1. 08. 2019 Kategorie: Úvodníky Zaslal: spravce